1.7 HLAVNÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI

Od roku 1993 Kambodža výrazně rozšířila svůj mezinárodní obchod a těží z řady obchodních dohod. Nejvýznamnější je, že Kambodža je členem Světové obchodní organizace (WTO) a Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN); do těchto uskupení země vstoupila v roce 2004, respektive 1999. Oba tyto rámce již vedly k významnému snížení cel a usnadňují další liberalizaci obchodu na regionální i mezinárodní úrovni.

Kambodža navíc požívá jak statusu země zařazené do všeobecného systému preferencí (GSP), tak doložky nejvyšších výhod (MFN), což jí umožňuje zvýhodněný přístup na klíčové trhy, jako je Severní Amerika, Jižní Korea a Evropa. Díky účasti v mnoha mezinárodních dohodách je Kambodža považována za plně integrovaného účastníka mezinárodních trhů. Vzhledem ke statusu „nejméně rozvinuté země“ (LDC), který Království má, odstranila řada klíčových exportních trhů po celém světě obchodní bariéry. Status LDC se přiznává při splnění čtyř hlavních kritérií, a to: nízký příjem (v průměru pod 745 USD na osobu a rok), počet obyvatel do 76 milionů, zranitelná ekonomika a nerozvinuté iniciativy v oblasti lidských zdrojů.

Zavedené programy, které Království umožňují bezcelní přístup na jejich trhy. To nakonec dává Kambodži výhodu oproti dalším regionálním konkurentům, jako je Singapur, Vietnam a Thajsko.

1.7.1 Kambodža a ASEAN

Kambodža vstoupila do Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v roce 1999. Tato nadnárodní organizace, tvořená deseti zeměmi jihovýchodní Asie, spojila síly s významným cílem vybudovat silný hospodářský blok. Kambodža leží na křižovatce hospodářského společenství ASEAN a je klíčovou zemí, která vítá investice ze sousedních států. Díky svému členství v ASEAN má Kambodža přístup do zóny volného obchodu ASEAN (AFTA). AFTA, založená na summitu ASEAN v roce 1992, je dohodou zavedenou s cílem odstranit cla v obchodu mezi zeměmi ASEAN. AFTA je dohoda zavedená s cílem odstranit cla v obchodu mezi zeměmi ASEAN, uzavřená na summitu ASEAN v roce 1992.

Cílem ASEAN je rozvíjet silnější obchodní a průmyslové vazby mezi členskými zeměmi a také podporovat přímé zahraniční investice (FDI). Vzhledem k tomu, že ASEAN má celkovou populaci přes 625 milionů obyvatel, umožnilo vytvoření zóny volného obchodu od svého vzniku silnou hospodářskou spolupráci mezi zeměmi jihovýchodní Asie.

Pro představu o velikosti a potenciálu tohoto bloku: EU má podstatně menší celkový počet obyvatel než země ASEAN, na druhou stranu má ASEAN poměrně méně vyspělý a industrializovaný trh. Právě tato relativní nerozvinutost činí z regionu významný zdroj příležitostí k růstu. To je jeden z hlavních důvodů, proč je region ASEAN v současnosti považován za jeden z nejdynamičtějších trhů světa.

Kromě AFTA má Kambodža nárok také na snížení cel v rámci dohod o volném obchodu (FTA), které ASEAN uzavřel se zeměmi jako Jižní Korea, Japonsko, Indie, Čína a Hongkong, Austrálie a Nový Zéland, ačkoli jednotlivé státy ASEAN budou AFTA zavádět v různých obdobích, zejména Kambodža, Laos, Myanmar a Vietnam.

K roku 2019 jsou další dohody o volném obchodu s Kambodžou předmětem konzultací a studií příslušných stran. Příkladem jsou: Východoasijská zóna volného obchodu (ASEAN+3), dohoda o volném obchodu ASEAN+EU, Komplexní hospodářské partnerství pro východní Asii (CEPEA/ASEAN+6), FTA ASEAN+Kanada a FTA Kambodža–Euroasijská hospodářská unie. Zatím není jasné, kdy budou oficiální jednání o těchto navrhovaných dohodách zahájena.

Jednání o Regionálním komplexním hospodářském partnerství (RCEP) probíhají k prosinci 2019 ve formální fázi. Toto partnerství zahrnuje ASEAN, Austrálii, Nový Zéland, Čínu, Indii, Japonsko a Jižní Koreu. RCEP bude stavět na stávajících dohodách o volném obchodu mezi jednotlivými zúčastněnými zeměmi.

Investoři ze zemí ASEAN i nadále upřednostňují Království díky výhodným investičním podmínkám, jako jsou nízké ceny pozemků, nízké náklady na pracovní sílu, daňové pobídky, snadné podnikání a nižší životní náklady.

Zlepšení produktivity místní pracovní síly však bude pro Kambodžu zásadní, aby obstála v konkurenci možného přílivu vysoce kvalifikovaných pracovníků z dalších členských států ASEAN. Udržitelný rozvoj, odborná příprava a další vzdělávání pracovní síly jsou proto důležité pro udržení vysoké produktivity a pro zajištění toho, aby země zůstala konkurenceschopná.

1.7.2 Místo Kambodže v čínské iniciativě Pás a stezka

Iniciativa Pás a stezka, známější jako „Jeden pás, jedna cesta“ nebo „Nová hedvábná stezka“, je globální rozvojová strategie, kterou čínská vláda oznámila v roce 2013. Projekt má svou povahou za cíl posílit postavení Číny v globální ekonomice prostřednictvím zlepšení dopravní a logistické infrastruktury, obchodu a financí a sociokulturní výměny s partnerskými zeměmi napříč Asií, Afrikou, Jižní Amerikou a Evropou.

Přesné údaje o tom, kolik Čína vynaložila, se k roku 2019 velmi liší – od stovek miliard po biliony dolarů. Asijská rozvojová banka však odhaduje, že projekt si jen v asijsko-pacifickém regionu vyžádá do roku 2030 celkem 26 bilionů USD investic (1,7 bilionu USD ročně). Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zároveň odhaduje, že do roku 2040 by bylo zapotřebí celkem 95 bilionů USD investic (4,4 bilionu USD ročně), aby se projekt v globálním měřítku naplnil.

Jak do toho všeho zapadá Kambodža? Poloha Kambodže na indočínské pevnině nabízí Číně jak pozemní, tak námořní obchodní trasy. Několik silničních projektů již probíhá; hlavním příkladem je výstavba dálnice za 2 miliardy USD v délce 190 km z Phnom Penhu do Sihanoukville.

Nelze podcenit, jak významnou roli hraje námořní přístav v Sihanoukville – jediný hlubokovodní přístav v Kambodži – jako uzel námořních aktivit iniciativy Pás a stezka. V současnosti vede většina námořních tras v jihovýchodní Asii Malackým průlivem, což z něj činí druhou nejrušnější námořní oblast na světě. V roce 2017 průlivem proplulo přes 84 000 lodí, které přepravily 15 % až 20 % světového obchodu a přibližně 30 % globálních dodávek ropy.

To činí přístup k Malackému průlivu zásadním pro industrializované země, jako je Jižní Korea, Japonsko a především Čína. Proto probíhají projekty na zvýšení kapacity v jednotkách TEU (dvacetistopý ekvivalent) autonomního přístavu Sihanoukville (PAS) – který se nachází ve strategické poloze v Thajském zálivu a blízko Malackého průlivu – aby bylo možné pokrýt očekávaný nárůst lodní dopravy v regionu.

Souběžný plán rozvoje města Sihanoukville v současnosti připravuje institut Shenzhen Urban and Design Planning Institute. Projekt nové podoby města má být zahájen v lednu 2020. V listopadu 2019 byla v Sihanoukville zahájena také rekonstrukce silnic za 294 milionů USD v délce 84 km.

Pro Kambodžu představuje iniciativa Pás a stezka globální dopravní rámec budovaný napříč asijsko-pacifickým regionem, který nebude fungovat jen jako fyzické propojení spojující množství zemí dohromady, ale také jako stimul pro místní ekonomiku.

Díky těmto politikám a silným politickým i hospodářským vztahům mezi oběma vládami budou čínské investice i nadále hlavním přispěvatelem do celkové kambodžské ekonomiky, a to zejména v sektoru nemovitostí.

1.8 ROZVOJ INFRASTRUKTURY

Kambodža se nachází ve fázi, kdy se buduje infrastruktura nezbytná pro dlouhodobý rozvoj v klíčových investičních oblastech. Tato rozšíření jsou výrazně podporována klíčovými obchodními partnery i místními podniky, což naznačuje, že lidé vidí obrovský potenciál, který země má. Zlepšení infrastruktury bylo označeno za katalyzátor budoucího rozvoje klíčových odvětví, jako je cestovní ruch, a za hybnou sílu pokračujícího přílivu vysokých přímých zahraničních investic.

Kambodža zvýšila počet přímých leteckých spojení, která ji propojují se zbytkem světa. Podle komunikačního oddělení společnosti Cambodia Airports odbavila 3 mezinárodní letiště Kambodže k květnu 2019 celkem 760 přímých letů týdně z 8 zemí ASEAN, a to: ze Singapuru, Thajska, Laosu, Vietnamu, Malajsie, Myanmaru, Filipín a Indonésie. Dalších 500 přímých letů týdně bylo k květnu 2019 zaznamenáno jen z Číny.

Ke 3. čtvrtletí 2019 přiletělo 70 % ze 4,8 milionu turistů (přibližně 3,3 milionu), kteří do Kambodže zatím dorazili, na její 3 mezinárodní letiště. Pro srovnání, v roce 2017 bylo zaznamenáno 5,6 milionu zahraničních turistů. V roce 2018 jejich počet vzrostl na 6,2 milionu – tedy o 10 % více než v předchozím roce. Ministerstvo cestovního ruchu očekává, že počet zahraničních turistů v Království dosáhne do konce roku 2019 hodnoty 6,7 milionu.

V posledních letech rostou také vnitrostátní lety mezi Siem Reapem, Phnom Penhem a Sihanoukville, které uspokojují jak mezinárodní, tak místní poptávku. Každé z těchto měst má mezinárodní letiště a další se připravuje pro pobřežní provincii Koh Kong. V roce 2018 byly podepsány dohody a byla zahájena výstavba nového letiště v Siem Reapu. Nové mezinárodní letiště Siem Reap leží 51 km jihovýchodně od centra Siem Reapu.

Projekt má být dokončen v roce 2020 a jeho dokončení umožní Siem Reapu odbavit až 10 milionů turistů ročně přijíždějících do nejvýznamnější turistické destinace Království. Výstavba nového mezinárodního letiště Phnom Penh v provincii Kandal byla oficiálně zahájena v září 2019. Letiště a navazující komerční i rezidenční projekty zaberou 2 600 hektarů půdy. Nové letiště má být otevřeno někdy mezi lety 2023 a 2025 a má pokrýt odhadovaných 15 milionů turistů přijíždějících do Kambodže do roku 2030.

1.8.1 Letecká doprava

Kambodža zvýšila počet přímých leteckých spojení, která ji propojují se zbytkem světa. Tento růst se projevil celkovým počtem 2 704 367 mezinárodních příletů na kambodžská letiště v roce 2016, který loni vzrostl na 4,2 milionu. Očekává se, že toto číslo letos vzroste o 20 procent a překročí hranici pěti milionů příletů. Království obsluhuje odhadem 150 přímých letů. Před třemi lety jich bylo jen 50.

Také počet domácích letů mezi Siem Reapem, Phnompenhem a Sihanoukvillem v posledních několika letech roste a uspokojuje jak mezinárodní, tak místní poptávku. Každé z těchto měst má mezinárodní letiště a další se připravuje v pobřežní provincii Koh Kong.

Letos byly podepsány dohody a byla zahájena výstavba nového letiště v Siem Reapu. Dokončení tohoto projektu umožní, aby do hlavního turistického lákadla království přiletělo až 10 milionů turistů ročně.

1.8.2 Silnice

Celková délka silnic v Kambodži činila na konci roku 2016 47 263 kilometrů, z nichž 74 % bylo klasifikováno jako venkovské a provinční silnice. Vláda oznámila plány na modernizaci a opravu dalších 5 150 kilometrů venkovských silnic do konce roku 2018.

V roce 2018 bylo mezi Kambodžou a Čínou podepsáno významné memorandum o porozumění týkající se investice do nové 190km rychlostní silnice mezi Phnompenhem a Sihanoukvillem. Nová trasa bude začínat na křižovatce státní silnice č. 4 a phnompenhské ulice Tomnub Kob Srov. Zbytek silnice povede souběžně se státní silnicí č. 4, která měří 240 km. Trasa bude klíčová pro tranzit, neboť spojí hlavní město s jediným hlubokomořským přístavem v zemi, a její náklady se odhadují na 2 miliardy dolarů. Výstavba této hlavní dopravní tepny má být dokončena v roce 2023.

Rekonstrukce státní silnice č. 3, která vede z Phnompenhu do provincie Kampot, byla zahájena v roce 2018. Zaměří se na 20km úsek, který je vyhrazen pro dvě nadcházející velké akce, jež Kambodža pořádá, a to: Mořský festival v Kampotu, třídenní akci pořádanou kambodžskou vládou na podporu turistických atrakcí jižního pobřeží země, která se bude konat od 27. do 29. prosince 2019, a „1. světovou cyklistickou tour Kambodžského zálivu“, mezinárodní cyklistický závod, v němž budou cyklisté z celého světa v lednu 2020 závodit po kambodžských pobřežních silnicích.

V Phnompenhu byla zahájena i řada dalších významných silničních staveb, včetně projektu mostu přes řeku Mekong za 57 milionů dolarů a obnovy státní silnice č. 11, která vede z kambodžské provincie Prey Veng přes Phnompenh. Po dokončení budou tyto silniční stavby velkým krokem ke zlepšení dostupnosti ve značně vytížených dopravních oblastech.

V říjnu loňského roku přišla další významná investice do silnic od Asijské rozvojové banky, která schválila půjčku ve výši 70 milionů dolarů na zlepšení silnic v Siem Reapu, Prey Vengu a podél „Jižního hospodářského koridoru“ v širší subregionu Mekongu.

1.8.3 Moře

Ačkoli další přístavy fungují v Phnompenhu, Koh Kongu, Sre Ambelu, Okhna Mongu, Stunghavu, Kampotu a Kaevu, autonomní přístav Sihanoukville (PAS) je největším a jediným hlubokomořským přístavem v Kambodži.

Královská vláda Kambodže vyhlásila tento přístav zónou průmyslového rozvoje. Přístav prokázal velký potenciál v rozšiřování obchodu mezi Kambodžou a dalšími zeměmi ASEAN, asijsko-pacifickou oblastí a zbytkem světa.

Podle údajů PAS se hrubá překládka v roce 2018 oproti předchozímu roku zvýšila o 22 %. Hrubá překládka v roce 2018 dosáhla 5,3 milionu tun při přibližně 1 451 odbavených plavidlech ve stejném roce. Počet TEU za tentýž rok činil 540 000 – asi o 17 % více než v roce 2017.

Autonomní přístav Sihanoukville zabírá přibližně 125 hektarů, byl postaven v roce 1956 a provoz zahájil v roce 1960. Přístav má osm terminálů o celkové délce 1 330 metrů a je vybaven moderní technikou pro manipulaci s nákladem. V současnosti prochází rozšiřováním, které financují japonští investoři.

První fáze rozšíření přístavu uvede do provozu 350metrový terminál, který zvýší kapacitu přístavu pro odbavení kontejnerů ze současných 700 000 jednotek TEU na 1,29 milionu TEU do roku 2023. Pro PAS se v současnosti připravují tři velká zlepšení přístavu, a to: projekt rozvoje víceúčelového terminálu, projekt nového kontejnerového terminálu a projekt turistického terminálu.

Díky navrhovanému rozšíření přístavu v Sihanoukville budou větší dopravci schopni dodávat zboží přímo do hlavních hospodářských center a odesílat je do zahraničí s nižšími náklady.

Přímé přístavní spojení Kambodže bude dalším katalyzátorem hospodářského rozvoje, neboť výrazně sníží náklady na dovoz a vývoz a omezí závislost na sousedních přístavech.

1.8.4 Železnice

Železniční síť království o rozchodu jednoho metru měří pouhých 612 km. Železnice, vybudovaná za francouzské koloniální éry, sloužila k přepravě surovin, vojáků a do jisté míry byla i nástrojem zvěrstev během kambodžské občanské války.

V květnu 2016 byla znovu otevřena osobní vlaková linka z Phnompenhu do Sihanoukville a zpět – premiér Hun Sen se osobně zúčastnil její první jízdy z Phnompenhu do Sihanoukville. V současnosti nabízí vlak turistům levnější alternativu za 7 dolarů za dospělého a jednu cestu ve srovnání s běžnou dopravou, jako jsou autobusy, taxíky a letadla. Železniční trasa zároveň pokrývá potřebu nákladní přepravy mezi dvěma hlavními hospodářskými centry země.

Železniční trať mezi Kambodžou a Thajskem, zničená v době Rudých Khmerů, byla po 45 letech oficiálně znovu otevřena. V dubnu 2019 se premiér Hun Sen spolu se svým thajským protějškem, premiérem Prayutem Chan-o-chou, svezl po znovuotevřeném železničním spojení ze stanice Klong Luek v Aranyaprathetu v Thajsku do stanice Poipet v Kambodži.

Podle premiéra Hun Sena hraje toto spojení důležitou roli v rozvoji ekonomik Kambodže a Thajska a pomáhá zlepšovat propojení s dalšími zeměmi ASEAN a širšího subregionu Mekongu. Celkový obchod mezi Thajskem a Kambodžou dosáhl v roce 2018 šesti miliard dolarů.

Znovuotevření trati do Poipetu znamená dokončení 612km státní železniční sítě království. Železnice, vedoucí od severozápadu země až na jih, je rozdělena na dvě tratě. Trať z Phnompenhu do Poipetu se nazývá Severní trať, zatímco trať z Phnompenhu do Sihanoukville se nazývá Jižní trať.

Mezi modernější železniční záměry v Kambodži patří „Sky Railway“, která spojí centrum Phnompenhu s mezinárodním letištěm. Studie proveditelnosti byly dokončeny v roce 2017 a podle představitelů má výstavba začít někdy v roce 2020. Projekt by měl být dokončen v roce 2023 a stane se řešením pro odlehčení dopravy, které Phnompenh potřebuje.

1.8.5 Ropa a zemní plyn

Kambodžské snahy v oblasti ropy a plynu nejsou novinkou. Od roku 2004 prováděly energetické konglomeráty jako Chevron průzkumné studie ložisek ropy a plynu na území království. Jednání a rozvoj však uvázly kvůli chybějícímu právnímu rámci a nezbytné fyzické infrastruktuře, která by věci posunula kupředu. Propad cen ropy v roce 2016 (ze 115 na 35 dolarů) rovněž vedl mnoho společností k ústupu od průzkumu těžby paliv v království.

Štěstí se ale Kambodži nedávno obrátilo – průzkum ropy a plynu má začít v roce 2020 u pobřeží Sihanoukville, kde se předpokládají značné zásoby ropy a plynu. Tato těžba má v blízké budoucnosti výrazně podpořit i investice do logistiky. Singapurská skupina KrisEnergy Group podepsala v roce 2017 dohodu s kambodžskou vládou, která stanovila rámec pro dlouho očekávanou těžbu v ropném poli Blok A. Singapurská firma drží v smluvní oblasti 95% podíl, zatímco vláda si ponechává 5% podíl.

KrisEnergy předpokládá, že ropné pole bude produkovat zhruba 8 000 barelů ropy denně, přičemž první barel má být vytěžen v říjnu letošního roku a přepraven na člunu. Podle společnosti bylo v bloku 1A vyvrtáno 27 vrtů, z nichž 13 údajně narazilo na ropu a plyn. Firma však bude vytěženou ropu prodávat přímo na mezinárodní trh, protože v Kambodži v současnosti není žádná rafinerie.

Průzkum Bloku A vedl ke komerčnímu objevu, což znamená, že bylo nalezeno několik využitelných ložisek ropy. Blok A se rozkládá na 4 709 čtverečních kilometrech a podle zpráv obsahuje odhadem sedm milionů barelů ropy a tři až pět bilionů krychlových stop zemního plynu.

Zájem o průzkum těžby paliv v Kambodži projevily i další mezinárodní společnosti. Mubadala Petroleum, jedna z největších ropných a plynárenských firem Spojených arabských emirátů, se sešla s představiteli ministerstva dolů a energetiky, aby jednala o možných investicích do začínajícího kambodžského sektoru ropy a plynu.

Podle ministerstva dolů a energetiky má Kambodža v současnosti 4 příbřežní bloky a 18 pevninských bloků určených k průzkumu petroleje.

1.8.6 Rozšíření internetu

Kambodžané se díky technologiím hromadně připojují ke globální komunitě, zejména díky výraznému pokroku v připojení k internetu. V roce 2019 měla Kambodža téměř 16 milionů uživatelů internetu. Toto číslo podle kambodžského telekomunikačního regulátora zahrnuje jak mobilní, tak pevné připojení.

Díky rychlému přijímání technologií pronikají globální trendy a informace do kambodžské společnosti mimořádně rychle. To platí obzvlášť pro nemovitosti, neboť průzkum spotřebitelského sentimentu portálu Realestate.com.kh ukázal, že 78 % respondentů hledajících nájemní bydlení, koupi nebo investiční nemovitost začíná hledat online.

Sociální sítě se v kambodžské společnosti pevně zabydlely, přičemž vedoucí platformou je Facebook. Ve druhém čtvrtletí loňského roku bylo celkem 4,8 milionu lidí aktivními uživateli, což je o 1,4 milionu více než v předchozím roce.

1.8.7 Přijetí komplexního stavebního zákona v roce 2019

Dlouho očekávaný stavební zákon schválilo kambodžské Národní shromáždění v říjnu 2019. Podle DFDL, mezinárodní advokátní kanceláře specializující se na právo v jihovýchodní Asii, tento zákon zavádí regulační rámec, který má zajistit kvalitu, bezpečnost a ochranu a obecně zvýšit efektivitu tohoto odvětví.

Podle zákona zůstává Ministerstvo pro správu půdy, územní plánování a výstavbu (MLMUPC) příslušným orgánem pro dohled nad stavebním sektorem a jeho řízení. Stavební zákon bude dále upřesněn připravovanými podzákonnými předpisy (sub-dekrety) a prakasy k jeho provádění.

1.9 POLITICKÁ SITUACE

1.9.1 Politická historie

Navzdory bouřlivé politické historii, která zahrnovala občanskou válku a hrůznou éru Rudých Khmerů, funguje království jako konstituční monarchie. Hlavou státu je král Norodom Sihamoni, který však nevykonává žádnou výkonnou moc. Předsedu vlády jmenuje král jako zástupce strany, která má většinu křesel v Národním shromáždění. Radu ministrů (vládu) tvoří členové vládnoucí strany.

Premiér Hun Sen zastává svůj úřad již více než 30 let a je vůdcem Kambodžské lidové strany (CPP). V současnosti je nejdéle sloužícím nekrálovským vůdcem v jihovýchodní Asii. Udržuje si silnou podporu rozsáhlé sítě podnikatelských lídrů v regionu díky silnému hospodářskému růstu království a svému řízení národní policie a armády, což vedlo k relativní politické stabilitě.

Navzdory absenci hlavní opoziční strany země, Kambodžské strany národní záchrany, a uvěznění jejího vůdce Kem Sokhy byla účast v celostátních volbách v červenci 2018 vysoká a CPP se podařilo získat všech 125 křesel v parlamentu.

1.9.2 Politická stabilita

Po celostátních volbách v roce 2008 zažilo království určitou hospodářskou krizi. Dopady voleb byly umocněny hospodářskými problémy po celém světě. Není překvapením, že místní realitní odvětví utrpělo ránu. Mnoho velkých mezinárodních investorů trh opustilo a klesl i počet domácích transakcí s nemovitostmi. Naštěstí útlum netrval dlouho. Kambodža brzy oživila svou domácí ekonomiku a růst se téměř každý rok pohyboval kolem 7%.

Volby v roce 2013 provázely protesty kvůli celostátní minimální mzdě, zejména v oděvním průmyslu, který zaměstnává většinu pracovních sil v zemi. Po roce 2013 se však minimální mzda zvýšila, stejně jako objem přímých zahraničních investic, které ekonomiku kolem předchozích dvou voleb stabilizovaly. Rok 2018 byl z hlediska důvěry investorů a celkové stability stabilní. Mezinárodní média dříve spekulovala o dopadu voleb na ekonomiku, ale na realitním trhu se nic neobvyklého neprojevilo. Kambodžská ekonomika dokonce v roce 2018 vzrostla o lepších než očekávaných 7,5% HDP.

Z investičního hlediska vláda zahraničním investorům poskytla předvídatelné a vstřícné prostředí. Lidé z oboru odhadují, že vláda vedená CPP bude pokračovat ve svém hospodářském růstu. Navíc se očekává, že ceny pozemků budou v měsících po sestavení nové vlády trvale růst.