1.4 KLÍČOVÁ ODVĚTVÍ

Tradiční klíčová odvětví Kambodže přispívají k nepřetržitému růstu ekonomiky království již od konce občanské války. Jde především o zpracovatelský průmysl a zemědělství a v poslední době také o stavebnictví a cestovní ruch.

V posledních letech však ekonomika vstupuje do fáze výrazné diverzifikace a přesouvá se k výrobě produktů s vyšší přidanou hodnotou a k náročnějším výrobním postupům.

1.4.1 Oděvní průmysl

Ve zpracovatelském průmyslu Kambodže dominuje výroba oděvů a obuvi, která tvoří 74% ročního vývozu zboží. Podle Generálního ředitelství cel a spotřebních daní při Ministerstvu ekonomiky a financí vyvezlo království v prvních devíti měsících roku 2019 oděvy a obuv v hodnotě téměř 8 miliard USD, tedy o 13% více než ve stejném období roku 2018. Naprostá většina tohoto vývozu směřuje na jednotný trh EU, do USA a do Japonska.

Pokračující růst je dán otevřenou hospodářskou politikou země, příznivými obchodními vztahy s vyspělými trhy, strategickou geografickou polohou a dostatkem cenově dostupné pracovní síly, což i nadále přitahuje příliv investic do oděvního průmyslu.

Kromě toho byly zavedeny programy školení pracovníků v oděvním průmyslu, které jim poskytují specializovanější dovednosti nezbytné pro zvyšování jejich příjmů i efektivity celého odvětví. Jednou z takových institucí je Asociace výrobců oděvů v Kambodži (GMAC), která zajišťuje školení pro tovární dělníky a studenty v provozní oblasti oděvního průmyslu s cílem zlepšit pracovní podmínky a úroveň vzdělání do budoucna.

V roce 2018 činila průměrná minimální mzda v tomto odvětví 153 USD měsíčně a v roce 2019 byla zvýšena na 182 USD. Díky tomuto zvýšení je minimální mzda v Kambodži vyšší než v zemích jako Bangladéš, jehož ekonomika je na oděvním průmyslu rovněž silně závislá.

Bez ohledu na nedávné reformy zůstávají mzdy pracovníků v oděvním průmyslu pro odvětví i celou zemi balancováním na hraně, protože snaha o zlepšení mezd a příležitostí pro pracovníky může narušit ekonomickou efektivitu trhu. Pokud by výrobní náklady v Kambodži vzrostly příliš, velcí výrobci začnou hledat nové trhy s nižšími celkovými náklady na výrobu.

Je důležité zmínit, že Evropská unie doručila kambodžské královské vládě oznámení o odnětí bezcelního a bezkvótového přístupu na jednotný evropský trh v rámci režimu „Vše kromě zbraní“.

Oznámení bylo doručeno v říjnu 2018 a jednání mezi zástupci EU, královské vlády Kambodže, Mezinárodní organizace práce (ILO) a Organizace spojených národů (OSN) oficiálně začala v únoru 2019. Projednávání a prošetřování výhrad EU vůči dodržování lidských práv královskou vládou Kambodže potrvá 18 měsíců a na jeho konci zveřejní Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) zprávu.

1.4.2 Zemědělství

V místní ekonomice hraje zemědělství zásadní roli. Zemědělský sektor se na hrubém domácím produktu (HDP) Kambodže podílí 35%. Většina Kambodžanů je závislá na zemědělství jako zdroji příjmů. Hlavní zemědělskou komoditou je rýže a celková produkce roste přibližně o 8% ročně, díky čemuž se Kambodža v roce 2019 zařadila mezi deset největších vývozců rýže na světě. Tento trvalý růst má klíčový význam pro zajištění potravinové bezpečnosti země i její celkové ekonomické budoucnosti.

Přestože hlavním předmětem kambodžské zemědělské produkce zůstává rýže, v posledním desetiletí se objevují pozitivní trendy u výnosnějších plodin, jako jsou maniok, kukuřice, fazole mungo a sója. Tato diverzifikace je klíčová pro snížení zranitelnosti vůči otřesům, jako byl dopad celosvětového poklesu cen rýže v roce 2016.

Mezi khmerskými zemědělci se stále častěji objevuje zakládání doplňkových zemědělských činností (zvyšujících hodnotu surové produkce), které jim pomáhá získat stabilnější příjem a zajistit obživu z hospodářství po celý rok.

Příkladem diverzifikace v tomto odvětví je memorandum o porozumění (MoU) podepsané v lednu 2019 mezi kambodžským Ministerstvem zemědělství, lesnictví a rybolovu (MAFF) a Vietnamskou asociací pěstitelů kešu (VCA). Cílem memoranda je během deseti let zvýšit současnou produkci kešu ořechů ze 100 000 tun ročně na více než 1 milion tun.

Další iniciativou, která bude utvářet budoucnost zemědělství, je projekt Cambodia Horticulture Advancing Income and Nutrition (Chain), zaměřený na zlepšení současné potravinové bezpečnosti, osvětu v oblasti výživy a zvýšení příjmů zemědělců a drobných podnikatelů v provinciích království. Projekt Chain vstoupil do druhé fáze a jeho realizátoři odhadují, že mezi prosincem 2017 a prosincem 2020 investuje do místního zemědělství 4,8 milionu USD.

Přestože vláda investice do zemědělství podporuje a probíhá řada iniciativ, růst odvětví stále omezují zásadní rozpočtová omezení. Závlahové systémy a vodní hospodářství vyžadují rozsáhlou modernizaci, stejně jako klíčová infrastruktura pro zpracování zemědělské produkce. Řešení těchto problémů je zásadní pro udržení konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku (zejména u jednotkové ceny rýže) a upevní budoucí růst zemědělství v království.

1.4.3 Stavebnictví

Stavebnictví v Kambodži zaznamenává za poslední desetiletí trvalý růst. Podle zprávy Světové banky z května 2019 Kambodža překonala predikce ročního růstu pro rok 2018 s růstem HDP 7,5%. Světová banka, Asijská rozvojová banka i ASEAN proto očekávají, že růst HDP Kambodže bude pokračovat tempem 7%. Světová banka předpokládá, že k tomuto růstu významně přispěje prosperující stavebnictví.

Podle Ministerstva správy půdy, územního plánování a výstavby (MLMUPC) dosáhly investice do stavebnictví v království již v prvních šesti měsících roku 2019 více než 3 miliard USD, oproti 2,1 miliardy USD ve stejném období roku 2018. Hlavními projekty, do nichž investiční prostředky směřovaly, byly bydlení, továrny, kondominia, hotely a kancelářské budovy. Od ledna do června 2019 schválilo MLMUPC celkem 2 047 stavebních projektů.

Stavebnictví přitahuje největší podíl podpory od zahraničních investorů, přičemž 90% těchto přímých zahraničních investic (PZI) pochází od asijských investorů. Hlavními zahraničními přispěvateli ve stavebnictví jsou Čína, Japonsko, Korea, Tchaj-wan, Singapur a Hongkong. Čína se v první polovině roku 2019 podílela na PZI ze 40%.

Zahraniční investoři se zaměřují zejména na výstavbu infrastruktury, přičemž velké investice přicházejí především od čínské vlády, ale také od Světové banky a Asijské rozvojové banky. Očekává se, že celkové zahraniční investice do infrastruktury mezi lety 2013 a 2022 se budou pohybovat kolem 14 až 16 miliard USD.

Do budoucna bude stavební činnost v Kambodži pravděpodobně růst podobným tempem. Vláda i zahraniční investoři upřednostňují rozvoj infrastruktury souběžně se soukromou výstavbou. Poptávka po developerských projektech, zejména po uzavřených rezidenčních areálech známých jako borey, navíc zůstává v celém království vysoká, a to díky rychle rostoucí populaci městských center, především místní střední třídy.

1.4.4 Cestovní ruch

Cestovní ruch zůstává jedním z hlavních pilířů ročního růstu Kambodže, poháněný obrovským přílivem návštěvníků k chrámům Angkor Wat v Siem Reapu, památce UNESCO. Angkor Wat byl v roce 2015 průvodci Lonely Planet označen za nejlepší turistickou atrakci na světě. Toto ocenění zásadně přispělo k rozmachu mezinárodního cestovního ruchu v Kambodži.

Statistiky mezinárodního cestovního ruchu ukazují, že v roce 2018 zemi navštívilo 6,2 milionu zahraničních turistů. Letos přijelo do Kambodže do září 2019 již 4,8 milionu turistů. Předpokládaný celkový počet příjezdů za rok 2019 má překonat již tak působivá čísla roku 2018.

Pro představu o tempu tohoto růstu: ještě před deseti lety se roční počet příjezdů turistů pohyboval kolem jednoho milionu, což ukazuje, že skutečný potenciál Kambodže jako turistické destinace se teprve začíná naplňovat.

Hlavními centry tohoto růstu zůstávají Siem Reap a Phnom Penh, přičemž v počtu příjezdů turistů vedl v posledních letech Siem Reap. Zajímavé je, že podle údajů Ministerstva cestovního ruchu Phnom Penh ve třetím čtvrtletí roku 2019 poprvé po letech předstihl Siem Reap téměř o 300 000 návštěvníků.

Tatáž zpráva Ministerstva cestovního ruchu rovněž uvádí, že 70% turistů přicestovalo do země letecky přes tři kambodžská mezinárodní letiště: největší podíl příjezdů, 32,6%, připadl na Mezinárodní letiště Phnom Penh (PNH). Těsně druhé je Mezinárodní letiště Siem Reap (REP) s 26,5%. Poslední je Kong Keng, letiště v Sihanoukville (KOS), s 11,4% příjezdů turistů ve třetím čtvrtletí roku 2019.

Mezinárodní letiště Kong Keng v Sihanoukville (KOS) zaznamenalo nárůst počtu turistů o 300%, ze 134 663 návštěvníků v roce 2018 na 549 481 do třetího čtvrtletí roku 2019. Destinace jako Sihanoukville a okolní ostrovy, Kampot, Kep, národní park Kirirom, Mondulkiri a mnohé další ikonické lokality jsou teprve na počátku rozvoje cestovního ruchu.

Mimořádné postavení má Sihanoukville, který zažívá rychlý nárůst růstu a rozvoje a představuje přední přímořskou turistickou destinaci Kambodže. Do této pobřežní provincie proudí rozsáhlé investice do cestovního ruchu, hazardních her a související infrastruktury. Jedním z hlavních důvodů tohoto růstu je rozšíření mezinárodního letiště v Sihanoukville tak, aby odbavilo více mezinárodních letů z Číny, Vietnamu, Filipín a Malajsie.

Cestovní ruch a ekonomika:

Cestovní ruch v Kambodžském království vygeneroval v roce 2018 celkové příjmy ve výši 4,35 miliardy USD, tedy přibližně 18,7 % HDP země ve stejném roce. Očekává se, že do konce roku 2019 toto číslo vzroste na 5 miliard USD, a to především díky ekonomické aktivitě odvětví, jako jsou hotely, cestovní kanceláře, turistické aktivity a osobní doprava.

Podle zprávy Economic Outlook 2018 organizace World Travel & Tourism Council vytvořil kambodžský turistický sektor v roce 2017 přímo 1 191 000 pracovních míst. Zpráva odhaduje, že do konce roku 2019 přibude dalších zhruba 100 000 pracovních míst. Je pravděpodobné, že cestovní ruch bude i nadále katalyzátorem budoucího hospodářského rozvoje království, zejména z hlediska HDP a zaměstnanosti místních obyvatel v tomto odvětví. S ohledem na již probíhající rozsáhlé infrastrukturní projekty (zaměřené na místní i mezinárodní dostupnost) a dlouhodobou vládní politiku cestovního ruchu je jen otázkou času, kdy se plný potenciál Kambodže jako prvotřídní mezinárodní turistické destinace zcela naplní.

Demografie příjezdů turistů do Kambodže:

Podle údajů ze zprávy Ministerstva cestovního ruchu za 3. čtvrtletí 2019 počet příjezdů z Evropy, Severní Ameriky a Oceánie v prvních 9 měsících roku 2019 oproti stejnému období roku 2018 poklesl. Celkový počet zahraničních příjezdů však každoročně stabilně roste. Tento růst táhnou především asijští turisté, přičemž první tři místa v počtu příjezdů do 3. čtvrtletí 2019 obsadily Čína, Vietnam a Thajsko.

Zvlášť významný je nárůst příjezdů z Číny. Od ledna do září 2019 vzrostl počet turistů z Číny o 29,4 % oproti stejnému období roku 2018. Od ledna do září letošního roku přijelo celkem 1 864 956 čínských turistů. Trvalý a očekávaný růst počtu čínských turistů v království lze z velké části připsat vládní politice „China Ready for Cambodia Tourism“.

Politika China Ready for Cambodia Tourism si klade za cíl zvýšit počet čínských návštěvníků království na dva miliony ročně do roku 2020. Dále vymezuje první kroky, které má Ministerstvo cestovního ruchu podniknout pro usnadnění čínské turistiky. Mezi tato opatření patří širší využívání čínského jüanu, přizpůsobení nabídky jídla a ubytování a zajištění čínského značení a dokumentů pro vyřizování víz.

Domácí cestovní ruch

Na základě údajů o příjezdech turistů za 3. čtvrtletí 2019 se však očekává, že Kambodža tuto metu překoná již v roce 2019 – tedy o rok dříve, než si tvůrci politiky stanovili.

V lednu 2020 Čínská lidová republika oficiálně oznámila propuknutí nového koronaviru (Covid-19) ve městě Wu-chan v provincii Chu-pej. Vláda zavedla celoprovinční zákaz cest do postižené provincie i z ní. V týdnech před tímto zákazem však provincii Chu-pej opustilo zhruba 5 milionů obyvatel, kteří zamířili do jiných částí Číny i do zahraničí. Všechny čínské provincie nakonec hlásily desetitisíce potvrzených případů. Veřejná místa a akce po celé Číně, včetně Zakázaného města, byly uzavřeny, aby se zpomalilo šíření nákazy. Čínská vláda nakonec zavedla zákaz cestování na dlouhé vzdálenosti v rámci Číny a zakázala svým občanům vycestovat ze země.

Kambodžský sektor cestovního ruchu může čelit zpomalení, protože cestovním kancelářím bylo zakázáno prodávat letenky a skupinám vycestovat ze země. Vzhledem k tomu, že čínští turisté tvoří 35 % ročních návštěvníků Kambodže, bude mít zákaz cestování negativní dopad na cestovní ruch v zemi v prvních měsících roku 2020. Hotelový sektor a místní cestovní kanceláře, zejména ty, které jsou závislé na čínských turistech, pravděpodobně zaznamenají výrazný pokles tržeb v 1. a 2. čtvrtletí letošního roku. Problémy vyplývající z výpadku očekávaných prodejů navíc nejspíš zhorší žádosti o vrácení peněz od dotčených a znepokojených zahraničních turistů – a to nejen z Číny.

Kambodža těží také z domácího cestovního ruchu, který v posledním desetiletí rostl v průměru o 5 % až 7 %. Čísla podpořili Kambodžané cestující do Siem Reapu, Sihanoukville, Kampotu, Battambangu, Koh Kongu a provincií na severovýchodě. Jednou z hnacích sil tohoto růstu domácího cestovního ruchu je zlepšení infrastruktury a silniční dostupnosti mezi klíčovými provinciemi.

1.4.5 Vyhlídky průmyslového rozvoje

V roce 2015 zahájila královská vláda Kambodže novou Politiku průmyslového rozvoje (IDP). IDP je desetiletý politický rámec, který usiluje o proměnu právního rámce kambodžského průmyslu a vymezuje kroky k řešení neudržitelné závislosti země na odvětvích výroby a zemědělství s nízkou kvalifikací a nízkou přidanou hodnotou, a to rozšířením typů průmyslových činností provozovaných v království. Tyto problémy chce překonat prostřednictvím rozvoje lidských zdrojů a technologického pokroku.

Cílem vlády je vytvořit modernější průmyslovou strukturu zaměřenou na odvětví náročná na dovednosti namísto práce náročné na pracovní sílu.

Tato politika už dostává konkrétní podobu, neboť japonské, korejské, thajské, vietnamské a čínské korporace ve velkém přesouvají své lehké technologické výrobní závody do království. Také zvláštní ekonomické zóny (SEZ) modernizují svá zařízení a služby, aby těmto novým odvětvím vyhověly.

V Kambodžském království v současnosti funguje několik zvláštních ekonomických zón; k těm největším co do objemu kapitálu patří: Sihanoukville SEZ 2, Kampong Saom SEZ, Ratana SEZ, Kiri Sakor Koh Kong SEZ a Zhong Jian Jin Biang Ji Te Qu SEZ.

Klíčovou hnací silou rozvoje dovedností zůstává soukromý sektor. K plnému naplnění této politiky jsou však nutné další vzdělávací reformy na celostátní úrovni, které právě probíhají.