1.1 POLOHA

Kambodža, oficiálně známá jako „Kambodžské království“, leží v jižní části Indočínského poloostrova v jihovýchodní Asii. Země zaujímá celkovou rozlohu 181 035 kilometrů čtverečních a sousedí s Thajskem na severozápadě, Laosem na severovýchodě, Vietnamem na východě a Thajským zálivem na jihozápadě.

V Kambodži jsou tři hlavní ekonomická centra: Phnom Penh (hlavní město), Siem Reap a Sihanoukville. Mezi další větší města patří Ta Khmau, Takeo, Sisophon, Kampong Cham, Poipet, Battambang a Kampot.

1.2 DEMOGRAFIE A KULTURA

1.2.1 Obyvatelstvo a demografie

Počet obyvatel Kambodže roste od roku 2008 tempem 1,2% ročně a v roce 2018 překročil 16 milionů. Z celkového počtu 16 milionů obyvatel se 15,2 milionu považuje za de facto obyvatelstvo žijící přímo v Kambodži, přičemž odhadem 1,2 milionu Kambodžanů žije a pracuje v zahraničí – vyplývá to ze Všeobecného sčítání lidu Kambodže z roku 2019, které provedl Národní statistický institut.

Nejpočetnější etnickou skupinou v království jsou Khmerové, kteří tvoří více než 90% obyvatelstva. Mezi menšinové etnické skupiny patří Číňané, Vietnamci a muslimští Čamové. Kambodža je rovněž oblíbenou destinací západních expatriotů.

Většina obyvatel (41,09%) je ve věku 25–54 let a medián věku v Kambodži činí podle CIA World Factbook 25,7 roku. Tato nepoměrně mladá věková struktura je přímým důsledkem populačního boomu po období občanské války v 70. a 80. letech. Všeobecné sčítání lidu Kambodže z roku 2019 uvádí, že průměrná domácnost má 4,6 osoby.

V posledních letech věnuje kambodžská vláda větší pozornost rozvoji této mladé pracovní síly zlepšováním přístupu ke vzdělání a rozvíjením nových dovedností, neboť současná pracovní síla má potenciál nabídnout 30 let produktivity.

Vláda prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a sportu pracuje na zlepšení vzdělávacího systému díky svému Strategickému plánu vzdělávání 2019–2023, a to s pomocí mezinárodních organizací jako UNICEF a UNESCO i dalších nevládních organizací zaměřených na vzdělávání a blaho dětí.

Toto prodloužené období ekonomické produktivity spolu s lepším přístupem ke vzdělání a pracovním příležitostem udrží nepřetržitý růst HDP Kambodže i v nadcházejících letech.

1.2.2 Jazyky

Ačkoli úředním jazykem je khmerština, po celé zemi se hojně mluví anglicky i čínsky. Úroveň angličtiny ve větších městech činí orientaci na zdejším trhu podstatně snazší než v sousedních zemích, jako jsou Thajsko, Vietnam a Laos. Rozšíření čínštiny v zemi rovněž vzrostlo v důsledku přílivu čínských turistů a pracovníků.

1.2.3 Kultura

Přibližně 95% obyvatel se hlásí k buddhismu, který je ústavně uznáván jako oficiální náboženství Kambodže. Buddhistické instituce však v dnešní době nemají tak velkou společenskou a politickou moc jako v sousedním Thajsku či Laosu.

Kambodžská společnost zůstává silně hierarchická podle věku a společenského postavení. Rodina zde navíc drží pevněji pohromadě než v hospodářsky vyspělejších asijských společnostech. Ve velkých městech, jako je Phnom Penh, však dochází ke změnám, neboť nová generace klade větší důraz na kariérní růst než na tradiční hodnoty.

Kambodža dříve patřila k zemím s nejvyšším počtem státních svátků na světě, přičemž většina z nich se váže k buddhistickým oslavám. Například v roce 2018 se slavilo 28 státních svátků. V roce 2019 však premiér Hun Sen oznámil, že v roce 2020 jich bude pouze 22, a to s cílem přilákat do země více investorů.

Zdejší kultura klade velký důraz na rovnováhu mezi prací a osobním životem, což se odráží i v dlouhém seznamu státních svátků. Tlak obchodu však toto nastavení ve velkých městech začíná měnit, zejména v oblastech, kde se usazují a soustředí zahraniční firmy.

1.2.4 Expatrioti

V Kambodži v současnosti žije přibližně 150 000 expatriotů, přičemž většina z nich v hlavním městě Phnom Penhu. Toto číslo zahrnuje jak asijské, tak západní cizince. Údaje vycházejí převážně z neformálních odhadů, neboť oficiální čísla neexistují.

Ministerstvo zahraničních věcí ani jiné vládní úřady žádná přesná data nezveřejnily. Vzhledem k růstu zahraničních investic a statistikám o obsazenosti kondominií a nových developerských projektů však lze s jistotou říci, že toto číslo stoupá.

Kambodža byla v roce 2016 indexem Global Retirement Index označena za nejhodnotnější destinaci pro strávení důchodu v jihovýchodní Asii. Tento index porovnává destinace pro důchodce po celém světě a zohledňuje faktory jako nízké nájemné a náklady na jídlo, dostupnost zdravotní péče a sportovních služeb či možnost prodloužení víz.

1.2.5 Vízové požadavky

Ke vstupu do Kambodže potřebuje cizinec vízum. Existují různé kategorie a požadavky podle délky pobytu a záměrů, které má cizinec v zemi uskutečnit.

Turistické vízum na jeden měsíc (E-Visa): E-Visa se cizincům uděluje po příletu na letišti. Platí jeden měsíc a stojí 35 USD. Pasovou fotografii je vhodné připravit si před příjezdem, jinak se účtuje příplatek 1 USD.

Vízum pro dlouhodobý pobyt (EB-Visa): Chce-li cizinec požádat o prodloužení pobytu (EOS), musí si zažádat o vízum EB. Cena víza EB závisí na délce pobytu. Šestiměsíční vízum EB stojí 160 USD, roční pak 290 USD.

Pracovní vízum / pracovní povolení pro cizince: Prodloužení pobytu (EOS) u víza EB se uděluje pouze jednou, a aby si cizinec mohl pobyt prodloužit dále, musí získat pracovní povolení. Pracovní povolení se vydává pouze na základě dokladu o zaměstnání v zemi, například dopisu od zaměstnavatele či sponzora. Po získání pracovního povolení může cizinec obdržet další vízum EB, s povolením jsou však spojeny poplatky za povolení, poplatky za žádost a za zdravotní osvědčení (nebo vyšší poplatek, pokud se od zdravotního osvědčení upustí).

Prodloužení víza EB bez pracovního povolení: I bez pracovního povolení lze udělit tříměsíční, šestiměsíční nebo dvanáctiměsíční prodloužení, pokud cizinec předloží oficiální dopis od zaměstnavatele, který zaručuje, že pracovní povolení na následující rok bude nakonec vyřízeno. Dopis musí být podepsán a opatřen razítkem a měl by obsahovat tyto údaje: celé jméno, datum nástupu do zaměstnání, pracovní pozici, číslo pasu a adresu společnosti.

1.2.6 Životní náklady

Životní náklady v Kambodži jsou stále nižší než ve Spojených státech. Například byt s jednou ložnicí stojí ve Spojených státech v celostátním průměru 1 400 USD měsíčně (ze 250 zkoumaných měst), přičemž nejnižší hodnota činí zhruba 600 USD měsíčně. Oproti tomu byt s jednou ložnicí v Phnom Penhu vyjde průměrně na 650 USD, přičemž nejnižší ceny se pohybují kolem 270 USD měsíčně.

Náklady na jídlo, bydlení, zdravotní péči a další služby jsou v Kambodži ve srovnání s průmyslově vyspělejšími zeměmi mimořádně dostupné. Celková kvalita a rozmanitost tohoto zboží a služeb přitom soustavně roste.

Potřebná infrastruktura pro rostoucí komunitu expatriotů a sílící místní střední třídu – školy mezinárodního standardu, nemocnice, nákupní a zábavní centra – se rychle rozvíjí, zejména v Phnom Penhu, Siem Reapu a Sihanoukville.

1.3 MĚNA

Oficiální měna země, khmerský riel (KHR), byla zavedena v roce 1980. Nejběžněji používanou měnou v Kambodži je však americký dolar (USD) – 80% vkladů a úvěrů v bankovním systému je vedeno v USD. Navzdory převaze dolaru je Kambodža považována jen za částečně dolarizovanou, neboť USD obíhá souběžně s khmerským rielem jako zákonně přijímané platidlo.

1.3.1 Dolarizace

V letech 1991 až 1992 byla zřízena Prozatímní správa OSN v Kambodži (UNTAC) jako jedna z vůbec největších a nejnákladnějších operací OSN, a to s celkovými náklady 1,7 miliardy USD. Cílem operace bylo zavést demokratické vládní instituce a sladit finanční a politický systém nestabilní Kambodže s mezinárodními normami.

Dolarizace i nadále usnadňuje zahraničním investorům přesun peněz do Kambodže a z ní a nabízí odolnou měnu pro investice. To odlišuje zemi od jiných asijských protějšků, jako jsou Malajsie a Indonésie, které dávají přednost obchodování výhradně ve své místní měně.

Přestože se ve finančních kruzích v posledních letech ozývaly hlasy o zrušení dolaru ve prospěch ekonomiky založené pouze na rielu, zdá se nepravděpodobné, že by Kambodža v blízké budoucnosti dolar zcela opustila – současný stav totiž dodává jistotu investorům i místním obyvatelům.

1.3.2 Hotovostní ekonomika

Kambodžská ekonomika je poháněna používáním hotovosti, a to bez ohledu na velikost transakce. Na vzestupu jsou však i platební karty a možnosti elektronických plateb, které spotřebitelům usnadňují placení.

Tradiční způsoby uchovávání majetku, jako je zlato nebo držba pozemků, zůstávají oblíbené mezi starší generací. Mladší generace a vznikající střední třída však obecně důvěřují bankám jako preferovanému způsobu uložení majetku a velmi rychle si osvojují online platby.

1.3.3 Snadnost převodů

Na rozdíl od mnoha zemí světa nemá Kambodža žádnou vládou zavedenou devizovou kontrolu ani omezení směny měn. Neexistují ani žádná omezení pro zasílání peněz či převody zisků do země a ze země, pokud jsou převody prováděny prostřednictvím registrovaných finančních institucí.

Většina transakcí v Kambodži probíhá a je denominována v amerických dolarech, přičemž převody podléhají pouze příslušným srážkovým daním. Díky relativní stabilitě a síle amerického dolaru to i nadále přináší pohodlí mezinárodním investorům.